
5. června probíhali zlínem mezinárodní běžci běhu World Harmony Run. Startovali v Irsku, proběhnou všechny státy Evropy, po několika měsících skončí v Rusku a cestou rozvíjí mezinárodní přátelství :o). Míša si pamatoval tento běh ze školky, když probíhali Zlínem vloni, dlouho pak zpíval jejich písničku a prosil, aby mohl jít příští rok taky.
Když jsem si všimla, že letošního běhu se můžou zúčastnit i rodinky s dětma, dlouho jsme neváhala. Chvilku byl problém s dětma, sice se za celý den nezastaví a různě pobíhají , ale opravdu zaběhat jsme si byli s Julinkou jen jednou a celou dobu prudila, že ji to nebaví a Míšovi pak povídala, že to bylo opravdu strašné. Měla představu, že bude poskakovat jako srnka, okopávat kamínky a sledovat broučky na pěšině a tak byla dost zklamaná z toho, jak běhají dospělí.
Nakonec jsem děti nalákala na zvířátka v Lešné a bylo rohodnuto. Tatínek někde golfoval, tak jsme se vydali sami, a protože jsem si nebyla úplně jistá svojí výdrží (nebudu to svádět na děti), projeli jsme většinu trasy autem a zaparkovali před Kostelcem. Zrovna se k nám blížila skupinka běžců. Dospělých běžců. Hned se na nás nahrnuli, že jsou rádi, že jsme přišli - nikdo jiný ve Zlíně se totiž nepřidal. Míša dostal do ruky pochodeň a už jsme nemohli couvnout.
Běh na Lešnou jsme jakž takž zvládli. Běžci měli zážitek, tak pomalu myslím ještě neběželi a Míša si na té krátké trase asi třikrát zavazoval tkaničky a pokaždé zastavil celou skupinu :o). Ale s velkou slávou jsme proběhli branami ZOO, dostali jsme reflexní náramky na památku a mohli jsme konečně na zvířátka.
Když jsem si všimla, že letošního běhu se můžou zúčastnit i rodinky s dětma, dlouho jsme neváhala. Chvilku byl problém s dětma, sice se za celý den nezastaví a různě pobíhají , ale opravdu zaběhat jsme si byli s Julinkou jen jednou a celou dobu prudila, že ji to nebaví a Míšovi pak povídala, že to bylo opravdu strašné. Měla představu, že bude poskakovat jako srnka, okopávat kamínky a sledovat broučky na pěšině a tak byla dost zklamaná z toho, jak běhají dospělí.
Nakonec jsem děti nalákala na zvířátka v Lešné a bylo rohodnuto. Tatínek někde golfoval, tak jsme se vydali sami, a protože jsem si nebyla úplně jistá svojí výdrží (nebudu to svádět na děti), projeli jsme většinu trasy autem a zaparkovali před Kostelcem. Zrovna se k nám blížila skupinka běžců. Dospělých běžců. Hned se na nás nahrnuli, že jsou rádi, že jsme přišli - nikdo jiný ve Zlíně se totiž nepřidal. Míša dostal do ruky pochodeň a už jsme nemohli couvnout.
Běh na Lešnou jsme jakž takž zvládli. Běžci měli zážitek, tak pomalu myslím ještě neběželi a Míša si na té krátké trase asi třikrát zavazoval tkaničky a pokaždé zastavil celou skupinu :o). Ale s velkou slávou jsme proběhli branami ZOO, dostali jsme reflexní náramky na památku a mohli jsme konečně na zvířátka.
Ještě bys měla přidat ty fotky, je to přece jen památná událost! Jste dobří!
OdpovědětVymazatTo je zvláštní, ještě včera tam ta fotka byla, tak jsem se divila, proč ji mám přidat, a teď tam mám taky jen křížek.
OdpovědětVymazatTak teď snad ano.
OdpovědětVymazat